Neuplynul ani týden od osvobození Československa v roce 1945 a sovětští komisaři dle seznamu začali zatýkat občany, kteří odešli po Říjnové revoluci z Ruska. A s matkou, která se provdala za československého legionáře (rozenou Mělkinovou, provdanou Šímovou), šly do gulagu i dvě děti ve věku 10 a 14 let. Otec již dříve rodinu opustil.  Až do roku 2005 o svých 19-ti letech strávených v sovětském pracovním táboře neměla odvahu promluvit ze strachu, že by se musela vrátit. Kdo z našich občanů připravoval takto tragický osud lidem, kteří se chtěli radovat z konce války?
V době, kdy lidé prožívali opojení z porážky Německé říše, z osvobození Československa, do bytu paní Šímové vstupují dva muži a jeden oslovuje paní Šímovou: "Půjdeš s námi Mělkinová." Odkud věděl, jak se maminka jmenovala za svobodna? Kdo již během války připravoval totalitní budoucnost naší země, která skončila až rokem 1989? Na odtajnění tohoto období měl podíl scénárista a prozaik J. Kupka, kterému paní Sosnarová později poodhalila utrpení, které každodenně prožívala víc jak 19 let, v knize Krvavé jahody.
Paní Sosnarová děkuje za přežití Polákům, kteří se děvčat ujali, když jejich matku v táboře při tragické události zastřelili. Polští občané se měli možnost vrátit po odhalení kultu osobnosti Stalina, avšak paní Sosnarová si se sestrou vyřídily návrat až v roce 1963. Tak toužily vrátit se do vlasti, že odmítly možnost přijetí sovětského občanství, přestože by v zemi měly zajištěnu budoucnost.
Tyto události patří nerozlučně k připomínce 70-ti let od konce II. sv. války.